Jak vnímám fyzický stav člověka

 Jak „diagnostikuji“ zdravotní stav?

Při „diagnostikování“ nepoužívám žádné hmotné pomůcky. Využívám schopnost nazývanou jasnocítění. Jde o schopnost léčitele cítit cizí obtíže ve vlastním těle.

Mé zhodnocení zdravotního stavu vypovídá o energetickém oslabení orgánů nebo jednotlivých částí těla. Jestliže se tyto energetické změny projevily již ve fyzickém těle a klient o nich ví, pak jsme ve shodě. Pokud o nich neví, pak se z mé strany jedná o varovný signál, že se v daném místě, dříve nebo později, může projevit fyzický problém.
Intenzita vjemu vypovídá o síle naléhavosti orgán léčit, i když se ještě neprojevil fyzicky. Ale též i v případě, že se duševní stav a energetické blokády ve fyzickém těle již somatizovaly.

Tuto schopnost je možné uplatnit i na dálku, neboť se jedná o mimosmyslové vnímání, které není ohraničené prostorem ani časem.

Jako léčitel neposkytuji klientovi diagnózu v medicínském smyslu, neboť určení a popis fyzické diagnózy náleží lékaři.

Důležitá poznámka

Vnímání poruch vyzařování má individuální podobu, každý léčitel tak registruje stejnou změnu zcela odlišným, jemu vlastním způsobem a ve sděleních jsou pak zcela pochopitelné nuance. Podstata všech forem zvýšené citlivosti na jemná vyzařování spočívá ve schopnosti registrovat vjemy smyslových orgánů astrálního a jemnohmotného těla, nikoliv těla fyzického, tedy hrubohmotného.

Na jakém principu je založena tato „diagnostika“?

„Každý člověk vytváří svou duchovní i fyzickou činností určité vibrace, které léčitel registruje jako subtilní vyzařování nemocných tkání, a na základě svých vjemů potom stanovuje diagnózu. Z toho vyplývá, že každá nemoc má svou jemnější formu projevující se poruchou vyzařování. Tzv. energetický blok tvoří překážku přirozenému toku energií a je spojen s poruchou vyzařování v odpovídající lokalizaci. Jeho rozsah a stupeň jsou v přímé souvislosti se závažností onemocnění a poskytují tím také určitou prognostickou informaci. Energetické bloky je zpravidla možné uvést do souladu s klasickými lékařskými nálezy, avšak v řadě případů nikoliv, neboť léčitel je schopen vnímat ještě neprojevenou podobu onemocnění nebo lékařem nepoznanou příčinu onemocnění. Diagnóza léčitele vypovídá především o energetických změnách, jejich stupni a lokalizaci, diagnóza lékařská pak o konkrétních morfologických důsledcích těchto změn.“


Uvedenou citaci naleznete v knize:
PALOUČEK, Jan a Marcela MÜLLEROVÁ-PALOUČKOVÁ. Cesta k životu. České Budějovice: DONA, 1991

Pro rozšíření vědění o tomto tématu doporučuji knihu:
PALOUČEK, Jan. Cesta k uzdravení-o daru léčení. Brno: INTEGRÁL, 2011